Jedná se o arabskou republiku v severovýchodní části Afriky s rozlohou přes 997 tisíc km². Ze severní  strany je omýván Středozemním mořem a z východní pak mořem Rudým. Nejvýznamnějším tokem země je bájná řeka Nil, která je druhou nejdelší na světě. Egypt na západě sousedí s Libyí, na jižní straně se Súdánem a na severovýchodě s Izraelem. Jedná se o jednu z nejlidnatějších zemí na celém území Afriky – vyskytuje se zde přibližně 78 milionů obyvatel, kdy většina obývá území okolo hlavního toku, kde jsou alespoň částečně optimální podmínky pro zemědělství. A není se čemu divit, nehostinná suchá poušť Sahara, příliš jednoduché živobytí nenabízí.

Dlouhé a slavné dějiny Egypta nepřestávají mnoho lití a v podstatě celý moderní svět fascinovat. Starověkou říši, která vzkvétala již od roku 2500 př. n. l. až téměř do počátků křesťanství, lze považovat za největší civilizaci, která kdy na celém světě existovala. Když se vysloví slovo Egypt, okamžitě člověku naskočí obraz monumentálních staveb, siluety pyramid utopené v záplavách nekonečné písečné pouště, tajemné reliéfy, které se nám dochovaly a dodnes jsou důkazem příběhů, které jsou staré až pět tisíc let a nám připadají až pohádkové.

Tato země odedávna přitahuje obrovské množství turistů, zvědavců, ale i astronomů, lékařů či matematiků a není divu, že archeologové, kteří sem přijedou třeba jen na jednu sezónu, se už z Egypta nevracejí. Člověku dochází dech při pohledu na skutečné archeologické památky, které ho zaskočí svou krásou, rozsahem a velkolepostí. Před mohutnými stavbami a sochami si člověk připadá zcela nepatrný a před vlastním zrakem se mu tají dech.

Údolí králů je jedna z nejproslulejších oblastí a nachází se na západním břehu řeky Nil naproti městu Luxor (dříve Veset nebo také Théby). Je rozděleno na Východní a Západní údolí, s tím že v Západním je turistům zpřístupněn pouze jediný hrob-velekněze Aje, což byl následovník panovníka Tutanchamona.

Je zde krásně vidět rozdíl oproti faraonům Staré říše, kteří si s oblibou stavěli monumentální stavby a pyramidy jako místo svého posledního odpočinku a faraonům Nové říše, kteří v pozdějších dobách naopak vyhledávali místa pro své hrobky na vzdálených a co možná neutajenějších místech.

Celkem se v Údolí králů nachází 62 hrobek, ale ne všechny byly hroby faraonů, některé naopak patřily královnám nebo šlechticům. Číslování jednotlivých míst je podle pořadí, ve kterém byly hrobky objeveny. Vůbec nejvýznamnější objev je poslední číslo 62, který roku 1922 provedl Howard Carter a tím je Tutanchamonova hrobka. Jedná se o bezesporu nejznámější hrobku v údolí, ale interiér by vás mohl lehce zklamat. Faraon zemřel velmi mladý a řemeslníci neměli dostatek času na monumentální výzdobu, uvnitř naleznete velmi malou a i málo vyzdobenou pohřební komoru. Popularita tohoto místa je zaručeně díky tomu, že hrobka když byla objevena, byla neporušená a uvnitř se nacházel obrovský poklad. Aktuálně však téměř všechno je uchováno v Egyptském muzeu v Káhiře. Nachází se zde ale sarkofág s mumií krále.

Jiné hrobky v údolí jsou na rozdíl od té nejslavnější více o egyptském životě, smrti i životě na onom světě. Bývají také mnohem větší a více vyzdobené.  Další hrobky, které si zde můžete prohlédnout – Hrobka Ramesse VI.,  Setchiho I., Ramesse III., Ramesse IV., Haremhebova, Amenhotepa II, Thutmose III., ale také Hatšepsutin chrám.

Jedná se o velmi moderní město, které aktuálně slouží turistům jako jedna z hlavních základen. Luxor je v podstatě jedno z nejstarších a nejvýznamnějších měst v Egyptě, leží přibližně 800 km od Káhiry. Luxor, v arabštině správně  zní al-Uqsor, je vlastně novější název pro staré z počátku maličké město Veset ležící na Nilu. Pro antické řeky toto místo bylo známé jako Théby.

Největšího vrcholu město dosáhlo v Nové Říši a v době příchodu Římanů už bylo v úpadku. Svůj vliv tehdejší Veset ztratil při příchodu asyrských nájezdníků v 7. stol. př. n. l. a pak ave 4. stol. n. l., když Ptolemaiovci ustanovili jako svou základnu Alexandrii. V několika dalších stoletích se přes celé území přehnala mohutná písečná bouře a téměř všechny stavby byly pohřbeny. Teprve pře asi 100 lety byly hlavní luxorské historické památky opět od písku očištěny a turisté si je mohou prohlédnout.

A co je tu k vidění? V srdci města se nalézá Luxorský chrám založený Amenhotepem III. z 18. dynastie a sloužil k uctívání boha Amona. Dále si zde můžete prohlédnout alej sfing s beraními hlavami, sousoší Tutanchamona a jeho manželky, Muzeum mumií a Archeologické muzeum. V severní části města Théby se nalézá Chrám v Karnaku a z moderního Luxoru je vzdálen 2 km.

Gíza není jediným místem, kde se můžete setkat s pyramidami, v podstatě po celé západní poušti je rozprostřeno velké množství archeologických vykopávek. První a vůbec nejstarší pyramida byla objevena na archeologickém nalezišti Sakkára, které je vzdáleno asi tak hodinu jízdy na jih o dnešní Káhiry. Sakkára v podstatě sloužila jako nekropole významného egyptského města Mennoferu a to nepřetržitě od počátku egyptské historie až do konce starověku. Zatím to není zcela prokázáno, ale název tohoto místa je pravděpodobně odvozován od staroegyptského boha Sokara.

Sakkára byla místem posledního odpočinku vládců Mennoferu (Memfidy) a jedná se o největší pohřebiště v Egyptě vůbec. Turisté při návštěvě tohoto místa mohou spatřit významnou stupňovitou pyramidu, kterou pro svého vládce Džosera postavil architekt Imhotep. Celá pyramida se skládá ze šesti cihlových sloupů a tyčí se do výšky 58 metrů. Přímo uvnitř byla vykopána obrovská šachta, která vedla až ke skalnímu podloží, kde byla umístěna Džoserova pohřební komora. Celkově tohle místo má představovat komplex královského paláce, kde v jeho blízkosti je vystavěno velké množství menších hrobek např. Mererukova, Tiova a mastaba princezny Idut.

Toto místo má velmi dlouho historii, která zasahuje až do 1. a 2. dynastie. Dokonce i v Nové říší Sakkára bývala místem posledního odpočinku faraonů, vysokých úředníků i hodnostářů. Přestože v této době byly hlavním městem Théby, Memfida byla velmi důležitým a oblíbeným obchodním střediskem.

Symbol Egypta, který zná snad celý svět. Leží u výchozího bodu svaté cesty, který pravděpodobně původně spojovala pyramidy s Nilem. Představuje záhadné vyobrazení faraona Rachefa – jeho hlava je připojena k tělu lva. Je 73,5 metrů dlouhá, 20 metrů vysoká a co je nejvíce zarážející, je vytesána téměř celá do jednoho kusu kamene.

Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození, je vytesána z vápencového podloží a časem došlo k častému zasypání pískem, které způsobovalo škody. Svůj podíl na nynějším svatu sochy má samozřejmě i člověk. Momentálně Sfinze chybí asi jeden metr široký nos, ke kterému se vztahuje legenda, že byl ustřelen vojáky.

Třetí a zároveň nejmenší pyramidou je v Gíze pyramida Menkaureova. Dodává panoramatu úžasnou perspektivu, zejména když si pyramidy vhodně seřadíte za sebe. Zhruba do výšky 15 metrů byla pyramida obložena červenou žulou a pro horní část byl použit vápenec. Vchod do pyramidy se nachází ve výšce asi 4 metrů. Patnáct metrů pod úrovní základny byla vybudována pohřební komora, ve které byl objeven zdobený bazaltový sarkofág.

Gíza ale není místem posledního odpočinku pouze pro tyto tři faraony, které proslavily monumentální pyramidy. Toto místo je královské pohřebiště již od dob Rané říše, a právě proto je zdejší pouštní krajina poseta hrobkami z nepálených cihel a tzv. mastabami, což jsou kamenné hrobky s plochou střechou.

Tato pyramida je rozměrově menší než Velká pyramida faraona Chufua, když se na to na první pohled tak nemusí jevit, je to dáno umístěním na návrší. Majitelem této prostřední pyramidy je syn Chufua – Rachef.

Do této stavby vedou dvě přístupové cesty. První je ve výšce 12-ti metrů a druhá začíná 30 metrů v zemi pod pyramidou. Obě tyto cesty se poté ve výšce základny spojují a vedou dále do pohřební komory.  Ve vnitřní komoře byl nalezen sarkofág z červené žuly, který je mírně zapuštěn do země a opatřen zasouvacím víkem.

Jedná se o největší ze tří pyramid, první ze sedmi divů světa. Obrovská, monumentální stavba, která několik tisíc let fascinuje návštěvníky, badatele i archeology a je opředená nesčetným množstvím příběhů, teorií a bájí. Tato pyramida byla pravděpodobně postavena na příkaz faraona Chufua kolem roku 2580 př. n. l. poblíž Gízy jihozápadně od Káhiry.

Dosahuje opravdu mimořádných rozměrů. Je vysoká 137 m a až do vybudování Eiffelovy věže Paříži roku 1898 byla nejvyšší stavbou na světě. Pravděpodobná původní výška byla 146,5 m a základna byla tvořena čtvercem o délce 230,38 m (dnešní rozměr je 227,5m).  Stěny pyramidy byly původně pokryty hladkou vrstvou vápence, což mohlo způsobovat, že se od nich odráželo sluneční světlo přes celé nilské údolí. Celá tato stavba je orientována podle světových stran a uvnitř je vybudována složitá síť chodeb a komor a to jak v nadzemní, tak i v podzemní části. Prudce se svažující nízké tunely směřují do malé pohřební komory, kde se nachází jednoduchý žulový sarkofág. Z královy komory vede několik úzkých šachet, jejichž význam nám není zcela jasný. Někteří archeologové však mají jasnou představu, že se jednalo o jakési větrací šachty, jiní zas přišli s tím, že jsou to symbolické cesty, kterými odcházela faraonova duše. Co je ale jisté určitě, tak to je fakt, že tyto šachty jsou orientovány podle nejvýznamnějších souhvězdí na obloze starého Egypta.

Úplně nejznámější jsou právě pyramidy v Gíze.  Zatím archeologové došli k závěru, že tyto pyramidy byly postaveny vždy několik set let po sobě generacemi téhož královského rodu kolem roku 2600 př. n.l. jako důmyslně propracované hrobky, jež měly zhatit plány jakýchkoliv případných vykradačů.

Co je v Gíze k vidění?

• Chufuova (Cheopsova) pyramida – největší
• Rachefova (Chefrénova) pyramida – prostřední
• Menkaureova (Mykerinova) pyramida – nejmenší
• Velká sfinga
• Muzeum se zbytky tzv. slunečního korábu – člun, který byl údajně vystavěn k přepravě Racheovy duše po jeho smrti na onen svět
• Faraonská vesnice – tematický park, který rekonstruuje život ve starém Egyptě

Egyptské pyramidy velmi mocně uchvacují svět od dob, kdy cestovatelé začali zkoumat starověký Egypt dopodrobna. Slovo pyramida pochází z řeckého slova pyramid, což v překladu znamená královská hrobka. Faraóni si je ve starověkém Egyptě nechávali stavět jako své monumentální hrobky již za živa, aby mohli za přísných kontrol pozorovat rostoucí místo svého budoucího odpočinku. Pyramidy jsou stupňovité a nejen náhodou, měly sloužit jako schody do nebes, po kterých mohla faraonova duše stoupat vzhůru. Momentálně je známo více jak 100 pyramid a jako největší a nejstarší je označována Cheopsova (Chufuova) pyramida.

V pozdějších letech nastalo období, kdy pyramidy přestaly být „módní”, těla faraónů byla ukládána na společné místo tzv. Údolí králů, manžely králů a královny Egypta zase byly pohřbívány do tzv. Údolí královen.

Dodnes ale není 100% dokázáno, k čemu doopravdy takové pyramidy sloužily. Teorií je nespočetné množství a variantu o místu posledního odpočinku faraónů mnoho badatelů striktně zamítá. Byly to tedy hrobky nebo astronomické pomůcky ke klasifikaci času? Další teorie vypovídá a o tom, že byly postaveny proto, aby účinně koncentrovaly energii vycházející z přírodního zdroje. Asi nejvýstřednější teorií je ta, kde se bere v potaz určitý zásah mimozemské civilizace, která navštívila Zemi před mnoha tisíciletími, a že pyramidy vůbec nestavěli lidí. Ať už je pravda jakákoliv, pokud navštívíte egyptské pyramidy, naskytne se vám úžasný a nezapomenutelný pohled na monumentální stavby, které svou majestátností berou dech.